Návrat k porozumění

Good News > číslo 03/2005 > Návrat k porozumění

Byl slunečný den, čtvrtek 28. dubna, když se k památníku v obci Lidice sjela zhruba stovka rotariánů ze dvou navzájem sousedících distriktů – česko-slovenského distriktu 2240 a německého distriktu 1880 (Severovýchodní Bavorsko a Sasko). Do těchto míst, poznamenaných tragickými událostmi z 10. června 1942, zavítali proto, aby se společně pozastavili a zamysleli nad složitým vývojem vztahů středoevropských národů v průběhu celého dvacátého století. Snad právě zde mohli nejlépe vyjádřit úctu obětem i těm, kteří v utrpení přežili, a vyjádřit vůli všech rotariánů k vzájemnému porozumění a společné mírové budoucnosti nejen našich, ale všech národů světa.

Přípravy na toto setkání začaly už v létě minulého roku, kdy se realizační skupina rotariánů vedená Otakarem Veselým, DGE, nejdříve kontaktovala se svými přáteli z německého RC Fichtelgebirge, zejména se Sylviem Wodarzem. Pak se sešla několikrát i s tehdejší ředitelkou lidického památku Ing. Marií Tělupilovou, jejím zástupcem Jaroslavem Tauberem, starostou obce Václavem Zelenkou a především zahradním architektem Ing. Pavlem Bulířem, který dává novou podobu celému několikahektarovému pietnímu areálu. Jednání a výběr konkrétního místa ve vstupním prostoru památníku trvaly zhruba tři měsíce a vyvrcholily v říjnu výsadbou dvou lip připomínajících slovanskou, zejména pak česko-slovenskou vzájemnost, dvou dubů, symbolizujících germánské tradice a jednoho javoru. Mezitím byl v lomu Ševětín, nedalo Českých Budějovic, vybrán i vhodný dioritový kámen s plochou, kterou bylo možné upravit pro pamětní zápis. Pod rotariánským ozubeným kolem je v českém a německém jazyce umístěn text: „100 let ROTARY INTERNATIONAL - Čeští, slovenští a němečtí rotariáni zde vysadili stromy a umístili tento kámen jako symbol vzpomínky a porozumění do dalších dnů“. Vytěžení pamětního kamene, jeho úprava i konečná instalace byly ze tří čtvrtin hrazeny společností Kámen a písek z Českého Krumlova, zbývající částka byla poskytnuta z prostředků distriktu 2240.

Účastníky celodenního pietního setkání přivítal budoucí guvernér hostitelského distriktu 2240 Otakar Veselý, spiritus agens celého projektu, a starosta obce Lidice Václav Zelenka, který v dětském věku, jako jeden ze sedmnácti dětí, přežil lidickou tragedii. Účastníci se pak vydali ve dvou skupinách na zhruba hodinovou procházku areálem. Jejich průvodci jim poskytli výklad vskutku zasvěcený. Vždyť průvodkyně německy hovořící skupiny, Miloslava Kalibová, je jednou z nejstarších obyvatelek Lidic a všechny události pamatuje osobně. Pavel Pokorný, průvodce česky hovořící skupiny, je synem jiné ze 143 žen, které přežily. Během prohlídky položili účastníci setkání květiny jak k prostému modřínovému kříži vztyčenému v roce 1945 nad místem popravy a hrobem 173 lidických mužů, tak k Pomníku dětských obětí války, emotivně silně působící bronzové plastice 82 lidických dětí, usmrcených ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Chelmnu (v letech 1969 – 2000 ji postupně vytvářela manželská dvojice sochařů, Marie Uchytilová a Jiří Václav Hampl). Prohlédli si také již dokončené expozice památníku, jehož generální rekonstrukce probíhá z rozhodnutí vlády ČR od roku 2001.

Všichni si pak společně připomenuli odkaz lidické tragedie na ústředním prostranství památníku před symbolickým věčným ohněm. S poselstvím vystoupili guvernéři obou zúčastněných distriktů, Viktor Príkazský za rotariány distriktu 2240 a Andreas Waggershauser za rotariány z distriktu 1880. Atmosféru této části setkání dotvořily tóny skladeb interpretovaných kytaristou Frankem Spekhorstem (RC Třebíč) a jeho manželkou Janou Spekhorstovou roz. Holáňovou (Laureus Guitar Duo). Setkání vyvrcholilo odhalením pamětního kamene ve vstupním prostoru Památníku Lidice. Slavnostní akt provedl za všechny přítomné starosta obce Václav Zelenka. Mnoho témat, která otevřelo toto setkání, diskutovali mezi sebou účastníci i při následném pozdním obědě v restauraci Lidické galerie.

Dubnové setkání rotariánů navázalo na tradici, v níž dnes už několik generací cítí, že jméno obce Lidice není jen připomínkou jedné tragedie, ale že je symbolem pro oběti všech tragédií způsobených později válkami nebo dnes teroristickými útoky. V historii, a to v té vzdálené i té blízké, nejsou Lidice bohužel osamocené – připomeňme jen jména těch míst, pro nás nejznámějších: baskická Guernica (1937), východočeské Ležáky (24. června 1942), japonská Hiroshima (1945) a Nagasaki (1945), vietnamská My Lai (1968), Světové obchodní centrum v New Yorku (2001). O podobných, méně známých místech v Africe, jižní Americe nebo dalších oblastech světa jen prostě nevíme. Zpráva o vyhlazení Lidic kdysi obletěla okamžitě celý svět a vzbudila vlnu rozhořčení i soucitu. Ještě během II. světové války byla na počest Lidicím řada obcí v různých místech světa přejmenována jejich jménem. Jméno Lidice dodnes nesou některá v té době narozená děvčátka, pokud ještě žijí. Ve Velké Británii vystoupil 10. června 1954 spolek "Lidice budou žít", jehož předsedou byl Barnett Stross, poslanec britského parlamentu, s myšlenkou na založení sadu růží v místech lidické tragédie. Park o rozloze 3,5 hektaru, který dnes nese název Růžový sad přátelství a míru, vznikl v červnu 1955. Tato myšlenka se setkala ihned se širokou podporou v mnoha dalších zemích světa. Vedle Velké Británie, která darovala tomuto sadu největší a nejkrásnější sortiment růží, přispělo postupně dalších 31 zemí světa. Dnes zde každoročně rozkvétá 29 tisíc růžových keříků.
Chceme-li, aby v duchu tradic rotariánského společenství došlo k porozumění mezi národy celého světa, musíme začít vyjednávat na té nejnižší úrovni, v regionech, mezi národy navzájem nejblíže sousedícími a vytvářet podmínky pro rozvoj multikulturní společnosti ve svých zemích. A právě tomuto poslání bylo věnováno letošní rotariánské setkání v Lidicích.

Lidická tragedie se odehrála v období, kdy v části Československa okupovaného nacistickou Třetí říší byl zřízen Protektorát Čechy a Morava (1939-1945). Tragedii předcházel atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který 27. května 1942 uskutečnili příslušníci československého zahraničního odboje z Velké Británie. Nacisté vykonali akt pomsty na základě neprůkazné stopy vedoucí do Lidic. Na zahradě zdejšího statku popravili 10. června 1942 všechny lidické muže. Ženám byl přisouzen boj o život v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Všechny děti, kromě vybraných na převýchovu, a dětí do jednoho roku, byly usmrceny ve vyhlazovacím koncentračním táboře v Chelmnu. Nacisté přistoupili i k likvidaci obce jako takové. Veškeré terénní úpravy byly dokončeny v roce 1943 a po obci zbyla jen holá mlčící pláň. Obětmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a po dvouletém pátrání do náruče lidických matek pouze 17 ze 105 dětí. O vzkříšení obce rozhodla československá vláda 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů od původní vesnice položen základní kámen nových Lidic. Za velkého přispění dobrovolníků z celé republiky i ze zahraničí byla v dalších letech postupně vybudována moderní vesnice o 150 domcích, které se staly domovem lidických žen a dětí, které přežily. Současně byly postaveny i budovy nynějšího obecního úřadu, pošty, kulturního domu a obchodního centra. Došlo k úpravě pietního území včetně společného hrobu lidických mužů, stavbě památníku a muzea.

Návrat k porozumění

V rámci oslav 100. výročí vzniku rotariánského společenství se 28. dubna sjelo zhruba stovka rotariánů ze dvou navzájem sousedících distriktů – česko-slovenského distriktu 2240 a německého distriktu 1880 (Severovýchodní Bavorsko a Sasko) do obce Lidice nedaleko Prahy. Setkali se v obci, jejíž obyvatelé byli jednoho dne uprostřed II. světové války z pomsty Hitlerových nacistických jednotek zmasakrováni nebo odvlečeni do koncentračních táborů. Obec byla tehdy srovnána se zemí. Z pěti set obyvatel přežilo jen 143 žen a 17 dětí. Po válce byla postavena nová obec a na místě původních Lidic vybudován památník. Při celodenním pietním setkání, jehož iniciátorem byl Otakar Veselý, DGE distriktu 2240, vyjádřili účastníci úctu obětem i těm, kteří v utrpení přežili, a vyjádřili vůli všech rotariánů k vzájemnému porozumění a společné mírové budoucnosti nejen svých, ale všech národů světa. S poselstvím v tomto smyslu vystoupili guvernéři obou zúčastněných distriktů, Viktor Príkazský jménem rotariánů z distriktu 2240 a Andreas Waggershauser jménem rotariánů z distriktu 1880. Tato vůle byla stvrzena vysazením pěti památných stromů a odhalením pamětního kamene ve vstupním prostoru zdejšího památníku. Slavnostní akt provedl za všechny přítomné starosta obce Václav Zelenka.

Logo:
Výroční logo ROTARY INTERNATIONAL používané v letech 2003 – 2005 k připomínce 100. výročí založení rotariánského společenství (23. února 1905 - Chicago, Illinois, USA). Logo doprovázelo na celém světě akce motivované tímto výročím.

Foto:
071, 074, 080
Zástupci rotariánů z distriktu 2240 uctili památku obětí lidické tragedie položením kytice růží k prostému modřínovému kříži, který se zvedá nad někdejší zahradou Horákova statku, nad místem popravy 173 lidických mužů, nad jejich hrobem.

085
Pomník dětských obětí války, bronzová plastika 82 lidických dětí usmrcených ve vyhlazovacím koncentračním táboře (v letech 1969 – 2000 ji postupně vytvářela manželská dvojice sochařů, Marie Uchytilová a Jiří Václav Hampl).

086, 094
Rotariáni z německého distriktu 2240 uctili památku lidických obětí položením kytice květů u Pomníku dětských obětí válek. Místo velmi silně zapůsobilo i na mladé účastníky setkání - šestnáctičlennou skupinu německých studentů.

016
Zástupci pražských rotariánů, JUDr Lenka Deverová - RC Praha City (vlevo) a Petr Pajas - asistent guvernéra pro Prahu a okolí (vpravo). Uprostřed arch. Michal Ibl, prezident RC Prag Bohemia, multikulturního klubu v distriktu 2240, který sdružuje nejen členy německé národnosti, ale i dalších národností, kteří hovoří německým jazykem.

034
Účastníky přivítal Otakar Veselý, DGE, spiritus agens tohoto projektu (vlevo) a Václav Zelenka, starosta obce Lidice (vpravo).

038
Starosta obce Václav Zelenka (vlevo) a Miloslava Kalibová, průvodkyně německy hovořící skupiny účastníků setkání, patří k těm z mála, kteří lidickou tragédii přežili.

043
O setkání projevili zájem i některá média. Za videokamerou Jiří Studnička, student 1. ročníku Filmové akademie v Písku, který pořizoval záznam pro připravovaný dokument České televize, s fotoaparátem Matthias Schütt, M.A., redaktor měsíčníku Rotary Magazin, vydávaného v Hamburku pro Rotary kluby v německy hovořících zemích.

122
Šéfredaktor ROTARY GOOD NEWS (dvouměsíčník distriktu 2240) Dobroslav Zeman, PDG (vlevo) a Matthias Schütt, redaktor měsíčníku ROTARY MAGAZIN vydávaného pro německy hovořící distrikty.

098, 101
Účastníci si prohlédli již dokončené expozice v nově rekonstruovaném památníku.

001, 044, 109
bez popisky

145
Atmosféru setkání dotvořily tóny skladeb interpretovaných kytaristou Frankem Spekhorstem (RC Třebíč) a jeho manželkou Janou Spekhorstovou roz. Holáňovou (Laureus Guitar Duo).

126
Otakar Veselý, DGE distriktu 2240 při projevu (vlevo), v pozadí Andreas Waggenshauser, guvernér D.1880.

127
Viktor Príkazský, guvernér D 2240 (vlevo) s tlumočnicí při projevu

142
Andreas Waggenshauser guvernér D 1880 s tlumočnicí při projevu

144
S poselstvím vzájemného porozumění mezi národy vystoupili jak guvernéři obou distriktů, Viktor Príkazský – D 2240 (vpravo) a Andreas Waggenshauser – D 1880 (uprostřed), tak Otakar Veselý DGE distriktu 2240, iniciátor celého projektu (vlevo).

159, 163, 169
Památné stromy byly vysazeny a pamětní kámen odhalen ve vstupním prostoru Památníku Lidice.