Vliv Rotary na demokracii

Good News > číslo 02/2004 > Vliv Rotary na demokracii

Znovuzrození Rotary v naší zemi znamenalo pro mnohé, že demokracie se konečně na trvalo vrátila.

Rotary bylo zakázáno v letech nacistické okupace bývalého Československa, pak zažilo velmi krátkou obnovu své existence, avšak bylo znovu zakázáno Moskvou řízeným komunistickým režimem. Stejně tak byla zakázána i celá řada dalších organizací, jako skaut, YMCA, YWCA a další.

Jak je nyní všeobecně známo, komunistický totalitní režim se dopustil mnoha zločinů a pohrdal základními lidskými právy. Soustavně jednal proti rotariánským zásadám. Je to pravda? Režim potlačoval pravdu, a co bylo ještě horší, nutil své odpůrce k mlčení a přetvářce. Je to čestné vůči všem, jichž se to týká? Byl zcela nečestný vůči všem nečlenům své strany, zacházel s nimi jako s občany druhé kategorie. Podpoří to přátelství a vzájemnou důvěru? Zcela určitě přispěl ke vzájemné důvěře mezi svými odpůrci, naučil nás rozumět, že noviny lžou a že je třeba číst mezi řádky, vytvořil však ostrý předěl mezi privilegovanými členy strany a neprivilegovanými nestraníky. Přinese to prospěch všem zúčastněným? Zcela jistě nic nebylo ku prospěchu všem. Nic nebylo investováno, údržba byla zanedbávána, nebylo dbáno na ochranu životního prostředí a co bylo nejhorší, myšlení a postoje občanů byly deformovány. Slušní lidé netoužili po úspěchu a nedosahovali vedoucích postavení, neboť touha po úspěchu byla pokládána za neslučitelnou se slušností. Být ctižádostivý a snažit se o postup v kariéře znamenalo dělat ústupky režimu. Tenká čára mezi čestností a nečestností byla rozmazána, neboť podvádět stát bylo mezi slušnými lidmi pokládáno za zcela přijatelné.

Všichni jsme žili jako živočichové v zoo. Mohli jsme se pohybovat jen v omezeném prostoru, nemohli jsme ven ani vzhůru, měli jsme však jistotu, že nebudeme hladovět, že budeme mít dostatek jídla, že budeme mít střechu nad hlavou, i když chudou, a že budeme v bezpečí, pokud budeme dodržovat pravidla, stanovená našimi “ošetřovateli”. Život bez nadějí v budoucnost, život bez zodpovědnosti k životu samému. Když zoo otevře své brány, jsou to dravci, kteří jako první užívají či zneužívají novou svobodu, zatímco bázlivější a bezbranní tvorové se snaží ukrýt se v tmavých koutech a někteří si dokonce myslí, že za mřížemi to bylo lepší, při čemž zapomínají na zápach a ztrátu lidské důstojnosti. Je to smutné, týká se to však jen naší generace. Mladí nejsou minulostí poskvrněni a jim patří budoucnost. Právě proto také Rotary kluby u nás a v zemích s podobnou minulostí potřebují mladé členy ještě více než v zemích s neotřesenou demokracií.

Jsem optimistka, věřím v dobrý a spravedlivý život budoucích generací právě nyní, kdy přistupujeme k Evropské Unii, k větší Evropě. Jsem také přesvědčena, že hnutí Rotary sehraje pozitivní roli při obnově demokratických tradic a že nám také pomůže obnovit sebedůvěru. Široká sít‘ Rotary klubů s určitostí zvyšuje mezinárodní porozumění. Když jsem byla velvyslankyní v Austrálii a na Novém Zélandě, navštívila jsem mnoho Rotary klubů ve velmi vzdálených místech (včetně Západní Samoy a Cookových ostrovů) a ve všech jsem se cítila jako doma. Věřím, že evropské kluby budou úzce spolupracovat při šíření dobré vůle a posilování demokracie. Jejich úkolem bude rovněž podporovat evropskou kulturu, protože kulturní, tradice ve vědě a vzdělanosti jsou skutečným společným jmenovatelem evropských zemí.

Jsem si jista, že větší Evropa bude hrát silnější roli také v mezinárodním měřítku, že bilance hodnot se celosvětově zlepší. (Evropská audiovizuální zábava potřebuje podporu, pokud má dojít ke zlepšení její úrovně.) Je třeba nastolit dodržování nepsaných zákonů slušnosti a musí být chráněna tolerance a vzájemný respekt mezi lidmi.

Evropa se však nesmí stát ”eurocentrickou”, nesmí zapomínat na zbytek světa, zejména na méně šťastné země, kterým chybí demokracie, které bojují s chudobou a negramotností, které současná éra automatizace a počítačů odsouvá kamsi na okraj. Osud těchto zemí se týká nás všech a jsem si jista,že rotariánské hnutí nikdy neustane ve svém úsilí poskytovat jim svou podporu. Ráda bych zakončila svým prohlášením, které jsem přednesla na generální konferenci UNESCO:

Ten, kdo porušuje lidskou důstojnost druhých, ničí svoji vlastní.

Ten, kdo zvyšuje lidskou důstojnost druhých, zvyšuje svoji vlastní.

Jaroslava Moserová, senátorka, členka RC Pardubice