200 let od jedné velké bitvy

Good News > číslo 01/2006 > 200 let od jedné velké bitvy

Toto téma není přímo rotariánské, avšak bezpochyby dosti zajímavé na to, aby se ocitlo v našem časopise. Hned zpočátku musím uvést, že se jedná o výročí bitvy u Slavkova (ve světě známém spíše jako Austerlitz), kterou svedli 2. prosince 1805 tři císaři v čele svých vojsk: Napoleon I. za Francii, František I. za tehdejší Rakousko a Alexandr I. za Rusko. Proto se jí také říká Bitva tří císařů. Kromě vojenského měla také jistý politický význam, když jedním z jejích výsledků bylo šíření myšlenek Velké francouzské revoluce do střední a nakonec i východní Evropy.

Podle mých zkušeností se občané Francie dělí na dva tábory: na obdivovatele a ctitele Napoleona a na ostatní, kteří jsou proti němu. Nicméně památka na něj stále žije kromě jiného také v některých budovách především v Paříži (např. Panthéon) rovněž jako památka na onu slavnou bitvu (např. Gare d´Austerlitz). Kromě toho, ale v současné době především, v nesčetných spolcích a to nejen v samotné Francii, ale i ve spoustě jiných zemí, Česko nevyjímaje. Jejich členové se vyžívají v přestrojování do dobových uniforem, shánění relikvií na onu slavnou dobu a - last but not least - v inscenování replik mnoha slavných bitev, jak těch, které Napoleon vyhrál (jako např. u výše uvedeného Slavkova), tak i těch prohraných (např. u Waterloo, které se stalo synonymem pro totální neúspěch, nejen ve vojenství).

Na první víkend v prosinci minulého roku připadlo právě dvousté výročí této slavné bitvy. Moji přátelé z francouzské Normandie, členové podobného veteránského spolku, se již od dubna připravovali na velký zájezd do Brna, zajišťovali noclehy, obstarávali si vstupenky na tribunu a sháněli podrobné informace, protože většina se do Česka chystala poprvé. Jako jejich průvodce jsem se s nimi setkal v Brně, kam přijeli autobusem s povinnou zastávkou v Praze, tentokrát bez problémů na D1. Tři dny strávené v Brně a jeho okolí byly opravdu pozoruhodné, zvláště pak v sobotu, kdy se vlastní rekonstrukce bitvy odehrávala. Do řad dobrovolníků se přihlásilo na tři tisíce nadšenců z 23 národů, 250 koní nepočítaje. Francouzské "vojáky" přijela podpořit jejich ministryně obrany, doprovázená suitou kadetů ze St. Cyru. Bitevní vřava to byla veliká, padlo tisíce ran, shořelo několik (maket) dřevěných domů a kostelů, až nakonec opravdu vyhrál Napoleon. Ten sám se projížděl po bojišti na bělouši, představován americkým hercem Markem Schneiderem, který má tuto postavu nastudovanou z několika filmů.

Moji francouzští přátelé stihli ještě položit k památníku generála Valhuberta kytici z rukou jeho příbuzné a zazpívat mu Marseillaisu. Stejně tak uctili na své zpáteční cestě 1148 francouzských zajatců z bitvy u Lipska v roce 1813, pohřbených v hromadném hrobě na hřbitově bývalé pevnosti v Josefově. K jejich pomníku, odhalenému teprve v červnu 2004, položili věnec a vysypali sáček francouzské prstě.

Mohu s potěšením potvrdit, že se všem zúčastněným u nás líbilo a byli příjemně překvapeni úrovní služeb a ochotou všech, se kterými se zde setkali. Já sám po obvyklých průvodcovských logistických problémech (kam zaparkovat autobus, kde sehnat oběd nebo večeři pro 30 neohlášených strávníků, jak absolvovat večerní pěší prohlídku Brna s použitím tramvaje atd.) jsem se jenom divil, jak tehdejší vojevůdci dokázali ubytovat a nasytit na 70.000 vojáků, koně v to nepočítaje, a vést bitvy a přesouvat bataliony bez použití mobilních telefonů.

Na závěr jedna neplacená inzerce: brněnské nakladatelství AVE vydalo k tomuto výročí krásnou knihu s názvem "Bitva tří císařů" a to v češtině, francouzštině, angličtině a němčině. Vřele doporučuji milovníků historie, i když cena 600 Kč není nikterak malá.

Augustin Čermák
RC Hradec Králové